To město jsem měl rád jako první.

Spousta Čechů, kteří jihem projeli, se jen ušklíbli. Ale nebyli vůči městu spravedlivý. Marseille je druhé největší město Francie. Také přístav. Obchodní křižovatka.

Křižovatka národů.

Někdy jde cítit rybinou jako slepá ramena řeky Moravy. Někdy jde cítit močí jako některé části Brna. Často voní mořem a kulminací několika kultur, té arabské například. Mimochodem arabská kuchyně v Marseille – Ach! Často se městem prohání vítr, který přináší touhy dálek a vyprávění z cest.

Pro metro, jež není zdaleka tak hluboko pod zemí a dveře si otvíráte sami klikou. Pro úzké uličky do kopce k Basilique Notre – Dame (tak trochu jako San Francisco) a kvůli řidičům autobusů, co se tam proplétají trpělivě a energicky. To je zážitek. Veliký.

Mám to město rád pro přístav a galerie, muzea. Pro tramvaje plazící se jako ještěrky labyrintem ulic.

Mám to město rád pro historické centrum. Marseille je živá a živoucí, tepe jako srdce dobrodruha, co už už touží vyplout za krásou neznámých krajů, omamných vůní, lákavých pokušení.

Marseille je jako moře. Proměnlivá, tajemná, konejšivá a silná.

PS: Při návštěvě Marseille využijte MHD. Na metro, tramvaje a autobusy si kupte celodenní jízdné. Vše je přehledné. Nebojte se. Autobusem se pokocháte městem, metro je zase rychle. Spoustu turistů v zástupech capá pěšky. Celodenní jízdné vyjde na 5euro, jedna jízda téměř na 2 eura. Takže rozhodně ušetříte.