Vstoupit / Enter

Já jako režisér….

Zpět



V pravěku svého dospívání jsem vstoupil do magického světa divadla z touhy a přetlaku vyjadřovat se. K problémům vnitřním, ke světu, vztahům, dnešku… Vždy jsem bral divadlo trochu jako zrcadlo společnosti té které doby. Tehdy jsem ještě naivně věřil, že svými inscenacemi můžu změnit svět. Hledal jsem texty, které rezonovaly a souzněly s mým vnitřním já. A v každé etapě mého života samozřejmě rezonovalo něco jiného.

Více méně jsem měl tři režijní okruhy:

1. Sartre, Genet, Anouilh, Bernhard, Lorca… intelekt, vášeň, individualita, předurčenost, past, tradice, osamělost člověka v čím dál víc rozpínající se neosobní společnosti, smích skrze pláč…

2. Allen, Bergman, Sherman, Koljada, Dorst, Gibson, Přidal… nadhled, poetika, současnost, pláč skrze smích….

3. Pejsek a kočička, Ferda Mravenec, Kocour v botách, Křemílek a Vochomůrka… svět pohádek, hravost, dětství, čistota, moudrost…

Já jako herec….



Vstup na divadelní prkna, i přes neskonalou plachost v počátcích, pramenila z neskutečně silné vnitřní potřeby – touze po svobodě a uvolnění myšlenek a emocí. Jen na jevišti jsem se dlouho cítil volný a svobodný. Všechny své role jsem se dlouhá léta snažil prožít, jít až na dřeň abych byl uvěřitelný. Úsměvné. Dnes vím, že se dá všechno zahrát, i když to vnitřní naplnění už není tak silné. Byl jsem často obsazován do dvou kategorií:

1. Dramatických, psychologických až psychopatických rolí: Schwab: Lidumor (Kovačič), Fuks: Spalovač mrtvol (Karel Kopfrkingl), Gibson: SIC! (Theo), Dorst: Merlin (Artuš), Fraser: Neidentifikovatelné lidské ostatky (David)

2. Role komické a tragikomické: Gogol: Ženitba (Kočkarev), Stroganov: Ornitologie (Líbezný), Vostrý: Tři v tom (Capitano), Smoček:  Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho (Burke)

Dnes už velmi zvažuji jakoukoliv nabídku. Zda mi stojí za ten čas. Zda je zajímavé téma, režisér, jiní herci. Zda se chci upsat jednomu projektu na několik měsíců. Ale i přesto považuji divadlo stále za jedno z nejvíce osvobozujících, naplňujících a magických míst, na které jsem v životě narazil.

Díky divadlu jsem prožil daleko více životů než kdokoliv jiný. A to mi nikdo nevezme.

Loading images...