Vstoupit / Enter
  • Francouzská Odyssea – Francouzi
  • 1118
Francouzská Odyssea – Francouzi
inNa cestách this entry has Žádné komentáře by Petr Nýdrle

O Francouzích máme předsudky jako o čemkoliv a komkoliv jiném.

Jsou na první dojem rezervovaní. Nebudou Vám skákat po nohách či kolem krku jako váš věrný psík Glória neboť to nemají zapotřebí.

Neskutečně rádi si povídají a diskutují. Je to dáno školstvím. Vede je k dialogu, nahlížení na problém z různých úhlů. Velmi často se zajímají o vše možné, takže váš hovor se nestočí a neskončí u toho, jak je život na hovno, co se kde šustlo u sousedů, a co ten váš zase udělal. A pleny vynechávají úplně.

Za 28 dnů jsem děti viděl minimálně. Buď si hrají s jinými dětmi, nebo je to velká zem, nebo je rodiče sebou pořád netahají jako svatý obrázek v peněžence či polární lišku kolem krku. Jsou součástí života nikoliv jedinou doménou.

Každý druhý Francouz umí anglicky, takže není pravda, že se nedomluvite. Někdy se ale touha po dialogu zdá nekonečná, například, kdy si chcete koupit lístek a už třetí člověk před vámi o něčem diskutuje a vám to za chvíli jede. A malinko překombinovávají. Nabízejí další a další možnost. My bychom se od nich měli učit diskutovat a ne jen slovně útočit nebo zarytě mlčet a jim bychom měli předat alespoň trochu jednoduchého „ano, ne“ bez diskuze. Když si k vám v autobusu nebo ve vlaku někdo přisedne počítejte s tím, že si bude chtít pravděpodobně povídat. Vy se omluvíte, on vám pochválí francouzštinu a bude mluvit dál.

Francouz o sobě nepochybuje. Má to v genech. Žije ve velké zemi s neskutečnými dějinami. A ta zem si nevychovává zamindrákované ubožáčky.

Francouz působí, že nespěchá. Jde životem a užívá si chvíli.

Jsou labužníci.

Pracují aby mohli žít. My mnohdy žijeme abychom pracovali.

Byť jsou někdy oblečení podobně, nejsou stejní. Jsou vychovaní k individualismu. Nechtějí zapadnout do stáda. Tady na jihu mimochodem dnes nosí to, co se ve zbytku Francie a části Evropy bude nosit až příští rok. A proužky, káry už dávno neletí.(proč já toho tolik kupoval???) Francouzi v každodenním životě chodí společensky oblečení. V teplákách běhají a v šatech či košili a kalhotech chodí. Vždy jsou upravení.

Francouzka vypadá jak Sněhurka. Bílá porcelánová pleť, černé vlasy.

Francouz s testosteronem co stříká na kilometry daleko je snědý, často kudrnatý, mandlové oči. Alespoň tady na jihu.

Pak je tu silný vliv arabských zemí. Barva kůže má jiný odstín a jiná stavba těla. Lidi černé pleti najdete spíš v Paříži a nebo v Marseille.

Jih Francie má docela problém s černými (většinou dělají podřadné práce), s homosexuály (každý rodič doufá, že potomci budou mít potomky, udrží se rod a případně majetky a tady na jihu jsou lidé skutečně bohatí) a s cizinci (střední vrstva má občas pocit, že už téměř nikdo nemluví dobře francouzsky). Francouzi mají velký kulturní základ. Jejich zemí procházely dějiny silné a mnohdy nechaly ještě silnější stopu. Na galerie, muzea se stojí fronty. Ukázněně. Stejně tak na autobus, či loď.

Francouzi mají smysl pro humor. Rádi se smějí.

Také dokáží být volní jako mustangové a když je někdo krotí moc, vzdorují. Vždyť v minulosti usekli hlavu králům. Musí mít pocit, že se s nimi počítá, že jsou pro zemi důležití. V tom jsme odevzdanějsí. A mnohdy to vzdáme s tím, že to stejně nemá smysl.

Ta rezervovanost, jisté tajemství, šarm, elegance a jistá lhostejnost „modelů z mola“ dává lidem na jihu Francie přitažlivost. My jsme hektičtí. Oni uloží zavazadla, vyjdou ven, rozloučí se, vejdou dovnitř a posadí se. Hodně si děkují, žádají, omlouvají – třeba když chtějí projít. My jak buldoci mlčky prorazíme dav. Stojí a čekají zda číšník dovolí vstoupit do prostoru restaurace, i kdyby bylo prázdno. To je moc fajn. I to jim dává pocit výjimečnosti. Dokáží si k tomu vytvářet podmínky.

Jejich trhy to je radost sledovat. Brebentí, vybírají, smějí se, komunikují. Dobrý obchodník ví, že musí komunikovat a své zákazníky znát.

A chodí na červenou. I policie. Když nic nejede. Aby neohrozili chod aut. A často auta zastaví i když mají zelenou a pouští lidi. Mimochodem auta jsou dopravní prostředek. Zaprášený, odřený. A musí hodně ujet. Tady jsou velké vzdálenosti. Není to jako u nás další člen rodiny. A auta jsou praktická. Bohatí nemají důvod ohánět se tím, že mají peníze. Vlastní paláce, byty. Mimochodem malý byt 45 m čtverečních nekoupíte pod 250 tisíc euro.

Pracují 44 hodin týdně a mají 7 týdnů dovolenou.

Děti chodí do školy 6 týdnů a 14 dní pak mají volno. Prázdniny 2 měsíce. Lépe se soustředí. Děti i učitelé.

Francouzi nezačnou vztah, když to negunguje v posteli. Mít někoho rád a doufat, že se to jednou naučí nebo to bude jednou aspoň uspokojivé tady neexistuje. Sex, intelekt a emoce musí být v rovnováze.

Individualita, sebejistota to je francouzský člověk. Často šarm.

Loading images...