To bylo tak.

Provence je natolik krásný kraj plný révy, olivových hájů, kopců, lesů, vesniček a městeček, že jezdíte sem a tam a kocháte se jako dítě, když dostane novou vraždící videohru (posedlost).

Vaše oči, mysl i duše (je-li nějaká) tolik barev neviděla roky uvyklá žluté barvě řepky či šedé barvě smogu.

Zuzka za vámi plachtí jak muslimská žena a když se jí zeptám, proč jde několik kroků jako muslimská žena za mnou, prozradí, že to nedělá schválně, jen mi nestačí. Chápu.

Radostně běhám jako Zátopek krajinou či poletuji jako motýl.

Márty jsme dávno ztratili na parkovišti (asi se snaží vystoupit, nebo zaparkovat). Volíme jí tedy naší osobní řidičkou a z vděku jí jednou za den věnujeme kousek pláže a kousek moře.

Když říkám kousek tak opravdu kousek, neboť lidu na riviéře je tolik, že z písku nevidíte moře a v moři si mnohdy připadáte jako v přeplněné městské dopravě.

Ty tu kupodivu přeplněné nejsou. Marty se jako akční řidič osvědčuje.

Onehdá zastavila na rudém koberci a než jí stihli zatknout, vcházeli jsme s potleskem na výstavu Daliho.

To co dokáže ona, svedl s autem a letadlem jen Belmondo nebo pan Srstka.

Tedy loučím se s Gordes.

Poslední fotka.

Auta v obou směrech stojí a čekají, až se vrátím do vozu. Děkuji jim zamáváním (viděl jsem to v dětství u slavné Slávky Budínové, když za potlesku vystupovala z autobusu v Brně.) V té chvíli si nevšimnu schůdků a padám. V ruce mobil, brýle, žuch na koleno a obličej, obojí zanechávám jako Fantomas či hrdina/hrdinka filmu Kůže, kterou nosím na silnici.

Krve jak na jatkách.

Marty zachovává chladný klid a je v autě. Francouzi otvírají své vozy, rychle se zvedám, obličej jako z hororu. Zuzanka jako Ina z Nemocnice na kraji města vybíhá s vodou, ubrousky a snažíme se zastavit krev. Doma mě pak operuje a nad okem za plného vědomí zašívá mou kůži či co.

Prý si zítra troufne i na tu mou kýlu co se začala v šoku ozývat.

Ulici pojmenovali Nýdrleho kluziště a místo s mou krví a zbytky obličeje obmotali vavřínem. Já mám utrum s mořem.

Nevadí.

Nemusím na něj stát alespoň frontu.